Autor stránek

Autor stránek

ADMIN:
fujky
He111.jpg
Heinkel He 111 byl hlavní německý střední bombardér v prvních letech druhé světové války a možná nejznámější symbol Luftwaffe během Bitvy o Británii.

Letoun byl vyvíjen od počátku 30. let jako rychlý dopravní a poštovní letoun pro Lufthansu, ale už od začátku se podobal spíš vojenskému typu. Prototyp He 111V4 byl veřejnosti představen roku 1936 jako dopravní letoun. Roku 1937 tyto letouny ve službách Lufthansy podnikaly tajné průzkumné přelety nad Británií, Francií a SSSR.

Od konce roku 1935 Heinkel pracoval na předsériové verzi He 111 A-0. Šlo o dolnoplošník s doutníkovým trupem s prosklenou přídí, eliptickými křídly a dvěma řadovými motory BMW V1 o výkonu 447 kW, maximální rychlost byla jen 310 km/h a tak Luftwaffe letouny do služby nezařadila; na konci roku 1936 jich bylo 6 dodáno Číně.

První verzí ve službách Luftwaffe byla B-1 (1937) se silnějšími motory DB 600 o výkonu 647 kW a obranou výzbrojí tří kulometů a verze B-2 s motory DB 600CG o výkonu 699 kW; tyto letouny byly mj. zkoušeny ve Španělsku, kde letovými vlastnostmi překonaly ostatní bombardéry a rychlostí se vyrovnaly všem sovětským stíhačkám protivníka. Tento úspěch vedl k názoru, že všechny bombardéry, které vznikly během 30. let (např. Do 17 nebo Ju 86) díky své rychlosti nepotřebují mnoho obranné výzbroje, a proto musely letounům He 111 stačit tři kulomety až do bitvy o Anglii; tam však byla jejich skutečnou obranou pouze odolnost konstrukce a z ní vyplývající schopnost vrátit se domů i se značným bojovým poškozením.

U verze He 111F byla zkoušena jiná křídla s rovnými hranami místo eliptických. Verze P dostala silnější motory DB 601 a kompletně prosklenou kabinu, místo původní odstupňované. Nejrozšířenější a nejpočetnější byla verze H s motory Junkers Jumo 211, silnější obrannou výzbrojí a pancéřováním, tím se ale zhoršily letové vlastnosti a z rychlého stroje ze 30. let se během války stal snadný terč. Vzniklo mnoho variant verze H, některé letouny byly upraveny k prorážení balónových zábran nebo vypouštění střel V-1. Vznikl i zdvojený letoun He 111Z, který měl dva trupy spojené středním křídlem a nesl i pátý motor. Sloužil k tažení obřího kluzáku Messerschmitt Me 321.

Během invaze do Polska bylo ve výzbroji Luftwaffe asi 800 bombardérů He 111, ale už roku 1941 jich bylo k bombardování určeno jen okolo 200 ks a od roku 1943 se používaly už jen jako transportní, cvičné, průzkumné nebo jiné speciální účely. Celkem se vyrobilo okolo 7 000 ks těchto letounů. Španělské letouny 2.111 s britskými motory Merlin se vyráběly ještě dlouho po válce a ve službě zůstaly až do poloviny 60. let.

Technické údaje

* Posádka: 5
* Rozpětí: 22,6 m
* Délka: 16,6 m
* Výška: 4,2 m
* Nosná plocha: 87,6 m²
* Plošné zatížení: 137 kg/m²
* Hmotnost prázdného stroje: 7720 kg
* Vzletová hmotnost: 12 030 kg
* Maximální vzletová hmotnost: 14 075 kg
* Pohonné jednotky: 2× 12válcový řadový motor Jumo 211F-1, každý o výkonu 986 kW
* Poměr výkon/hmotnost: 0,082 kW/kg

Výkony

* Maximální rychlost: 400 km/h
* Dostup: 8390 m
* Stoupavost: 5185 m za 20 min
* Bojový dolet: 2800 km s plnou zásobou paliva

Výzbroj

* do sedmi kulometů MG 15 nebo MG 81 ráže 7,92 mm
* 1× kanón MG FF ráže 20 mm (v přídi letounu)
* 2× kulomet MG 131 ráže 13 mm (za kokpitem)
* 2000 kg pum (přepravováno mimo pumovnci) a 1× 500kg puma uvnitř pumovnice
* 2000 kg pum v pumovnici
he 111.jpg

Líbí se vám tento bombardér?

Ano (27 | 90%)
Ne (3 | 10%)
Breitling Jets

Breitling Jets

Letka 7 Albatrosů
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one