Autor stránek

Autor stránek

ADMIN:
fujky
mosq_04.jpg
Britský letoun de Havilland Mosquito představoval od počátku svého nasazení roku 1941 tvrdý oříšek pro stíhače Luftwaffe, kterým většinou unikal díky své vysoké rychlosti. Byl používán jako lehký bombardér, noční stíhač i průzkumný letoun. Pro své kvality, které měl i přesto, že většina stroje byla tvořena dřevěnou konstrukcí, dostal přezdívku Dřevěný zázrak.

Vývoj

Letoun Mosquito vznikl ve firmě de Havilland Aircraft Co. v říjnu 1938. Bylo plánováno, že se bude díky své rychlosti užívat jako neozbrojený denní bombardér. Britské vojenské kruhy se na tento stroj dívaly s nedůvěrou, ale v roce 1940 daly souhlas k jeho výrobě. Bylo plánováno, že se bude používat pro průzkum. První prototyp vzlétl v listopadu téhož roku a překvapil svými výkony - byl rychlejší, než řadové jednomotorové stíhačky. Jeho rychlost 640 km/h, obratnost a příjemné letové vlastnosti zaručily rychlý souhlas se sériovou výrobou. Vzniklo několik verzí, přičemž nejpočetnější byla stíhací a bombardovací verze FB. Letouny verze NF.30, byly tak rychlé, že je nedostihlo žádné vrtulové letadlo Luftwaffe, několik letounů však bylo sestřeleno nočním stíhačem Heinkel He 219. Bombardovací verze Mosquita Mk.IV donesla stejný náklad pum nad vzdálený cíl jako americký čtyřmotorový Boeing B-17 Flying Fortress. Mosquita byla také používána pro lety mezi neutrálním Švédskem a Velkou Británií, při nichž proudily do Británie strategické produkty.

Bojové použití

Letoun Mosquito měl v druhé světové válce široké uplatnění. Létal a byl vyráběn nejen ve Velké Británii, ale v dalších státech světa, a to i po ukončení druhé světové války, po níž byl ještě dále vyráběn. Těchto elegantních strojů si užili i českoslovenští letci, protože Československá armáda měla tyto stroje krátce po válce ve své výzbroji.

Verze letounu

* PR.I: fotoprůzkumná.
* NF.II: noční stíhací
* T.III: cvičný letoun
* B.IV: neozbrojený bombardér nesoucí čtyři 227 kg pumy
* FB.VI: stíhací bombardér a denní a noční těžký stíhací letoun
* B.VII: letouny verze Mk.IV. postavené v Kanadě.
* PR.VIII: průzkumná verze
* Mk.IX: bombardér, průzkumný letoun
* NF.XII: verze NF.II s radarem
* NF.XIII: schopnost nést přídavné nádrže
* NF.XV: výškový stíhací.
* Mk.XVI: zvětšená pumovnice, přetlaková kabina
* NF.XVII: noční stíhací letoun s novým radarem AI Mk.X nebo SCR.
* FB.XVIII: přezdívaný „Moucha tse-tse“ pro účely pobřežního letectva
* NF.XIX: přestavba verze Mk.XIII
* B.XX: verze stavěná v Kanadě
* FB.21 až T.29: kanadská označení letounů s motory Packard V-1650
* NF.30: Noční stíhačka s dvoustupňovými motory, novými vrtulemi a radarem
* PR.32: průzkumná verze se zvětšeným rozpětím a motory Merlin 113/114.
* Mk.33: první námořní Sea Mosquito se skládacími křídly
* PR.34: průzkumná verze
* B.35: bombardovací verze
* NF.36: poválečná stíhací verze s motory Merlin113/114 a radarem AI Mk.X.
* TF.37: stíhací a torpédová verze
* NF.38: poslední stíhací verze
* TT.39: letoun pro vlečení vzdušných terčů.
* FB.40: australská verze Mk.VI
* PR.41: v Austrálii odvozená verze od PR.IX a Mk.40
* T.43: australská cvičná verze


Technické údaje

* Posádka: 2 (pilot, navigátor)
* Rozpětí: 16,52 m
* Délka: 13,57 m
* Výška: 5,3 m
* Nosná plocha: 42,18 m²
* Plošné zatížení: 195 kg/m²
* Hmotnost prázdného letounu: 6490 kg
* Vzletová hmotnost: 8210 kg
* Maximální vzletová hmotnost: 11 000 kg
* Pohonná jednotka: 2× řadový motor Rolls-Royce Merlin 76/77
* Výkon pohonné jednotky:1280 kW (1710 k)

Výkony

* Maximální rychlost: 668 km/h ve výšce 8500 m
* Dostup: 11 000 m
* Stoupavost: 14,5 m/s
* Poměr výkon/hmotnost: 311 W/kg
* Dolet: 2400 km s plnou výzbrojí

Výzbroj

* 1800kg bomb

Avionika

* radionavigace GEE
250px-Mosquito_600pix.jpg
180px-Mosquito_B.Mk.35_RS712.JPG
180px-De_Havilland_Mosquito_IV_ExCC.jpg
180px-De_Havilland_Mosquito_B.35.JPG

Líbí se vám tento letoun?

Ano (37 | 100%)
Ne (0 | 0%)
Breitling Jets

Breitling Jets

Letka 7 Albatrosů
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one